Přísná karanténa na jaře 2020 smrskla životní prostor stovek milionů lidí do několika metrů čtverečních. Obzor se ohraničil výhledem z okna, dny prostoupila nuda, z rádia a televize doléhal nekonečný proud katastrofických zvěstí. Na pozadí vlastního duševního a fyzického diskomfortu začíná režisér natáčet videodeník. Statická kamera stejně nezúčastněně zaznamenává existenciální monology i činnosti obsluhující základní tělesné potřeby.