Táta na odpočinku
Svůj život žil povinnostmi. Na přání rodiny se stal lékařem, nikdy si nebral dovolenou, vyhýbal se společenskému životu, byl zaměřený pouze na práci. Jenže pak přišel důchod. „V důchodu a smrti není žádný rozdíl. Kdyby bylo na mně, nikdy bych do důchodu nešel,“ říká zpočátku Jacques své dceři Pauline, která ho natáčí. Až ve svých sedmdesáti letech je prvně konfrontován s otázkou, co chce vlastně v životě dělat. Tváří v tvář nepoznané situaci se mu otevírají úplně nové možnosti.
